Pojem “osobní bankrot“ se v naší společnosti používá poměrně často, je to však jen lidový název pro oddlužení. Oddlužení je jeden ze způsobů řešení úpadku, který je určen zejména pro nepodnikatele. Více informací k oddlužení naleznete zde.

Veškeré informace o konkrétním insolvenčním řízení, tedy i jméno insolvenčního správce, naleznete online v insolvenčním rejstříku Další informace o insolvenčním správci můžete podle jména vyhledat v seznamu insolvenčních správců, který je též součástí insolvenčního rejstříku.

Tato situace se nazývá platební neschopností, neboť máte více věřitelů, Vaše peněžité závazky jsou déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, nejste schopen tyto závazky plnit a jste tedy v úpadku. Zákon umožňuje řešit úpadek dlužníka (fyzické osoby), který nemá dluhy z podnikání, oddlužením. Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník a k návrhu musí soudu doložit celou řadu dokumentů (přehledy o příjmech, o majetku apod.). Soud posuzuje, zda je dlužníkův záměr poctivý a zda je jeho plán oddlužení ekonomicky reálný. Těm věřitelům, kteří nemají své pohledávky zajištěny, se totiž musí na úhradu jejich pohledávek dostat alespoň 30 %. Více informací k oddlužení naleznete zde.

Máte v zásadě dvě možnosti, a to uplatnit svou pohledávku (dlužnou výplatu) v insolvenčním řízení, nebo zvolit postup podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud budete svou pohledávku uplatňovat v rámci insolvenčního řízení, veškeré informace týkající se insolvenčního řízení můžete zjistit v insolvenčním rejstříku, kde lze také sledovat průběh celého řízení. Svou pohledávku musíte uplatnit písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. Současně je třeba o uplatnění pohledávky vyrozumět insolvenčního správce. Náležitosti tohoto vyrozumění a jeho povinné přílohy jsou uvedeny v §§ 21a a 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Dobrou zprávou pro vás je, že pohledávky z pracovněprávních vztahů se uspokojují zásadně v plné výši.

Druhou možností v této situaci je postup podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je možné uplatnit u úřadu práce v místě sídla zaměstnavatele nárok na vyplacení mzdy, kterou nevyplatil zaměstnavatel. Pro další informace kontaktujte místně příslušný úřad práce.

Insolvenčním návrhem se řízení zahajuje, přihláškou nikoliv. Chcete-li zahájit insolvenční řízení vůči Vašemu dlužníkovi, musíte podat návrh a připojit přihlášku. Podáte-li pouze přihlášku, řízení zahájeno nebude. Pokud však již bylo řízení zahájeno jiným návrhem, Vy již návrh podávat nemusíte a stačí se tedy pouze přihlásit. Přihláškou se tak Vaše pohledávka dostane do insolvenčního řízení a bude možné ji následně uspokojit.

Zákon připouští, aby věřitel měnil výši přihlášené pohledávky, a to až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna,. Přihlašovatel tak může reagovat na okamžitý stav, např. na to, že část pohledávky zanikla, nebo na to, že zjistil, že přihlásil více nebo méně.

Ano, věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Odvolání proti němu může podat jen věřitel nebo osoba, která podala návrh na vstup do řízení namísto věřitele. Pokud se však budete zpětvzetím chtít vyhnout pokutě za to, že jste přihlásil příliš vysokou pohledávku, bude soud zkoumat, zda jste ji přihlašoval v dobré víře a zda jste svým jednáním v průběhu řízení nepoškodil ostatní věřitele. Tedy zpětvzetím přihlášky se nevyhnete případné pokutě za nesprávné přihlášení.

Musíte počkat. Teprve až uplyne 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.

Insolvenční zákon řeší tuto situaci v ustanovení § 183. Jako ručitel nebo spoludlužník můžete pohledávku, která by Vám proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou prostřednictvím předepsané přihlášky. Jestliže věřitel Vámi zajištěnou pohledávku přihlásí, můžete se jí v rozsahu, v němž pohledávku uspokojíte, v insolvenčním řízení domáhat místo něj, a to bez zřetele k tomu, zda jste ji předtím sám přihlásil. V takovémto případě nemusíte ani spoléhat na aktivitu věřitele, kterému jste plnil. Návrh, aby insolvenční soud rozhodl, že vstupujete do insolvenčního řízení namísto věřitele, můžete podat sám. Plnění za dlužníka musí být před insolvenčním soudem doloženo veřejnou listinou (ustanovení § 134 o. s. ř.) nebo listinou s úředně ověřenými podpisy.

Spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek jsou tzv. spory incidenčními. Incidenční spory se projednávají v rámci insolvenčního řízení, a rozhoduje tak o nich insolvenční soud. Pro jednání o incidenčních sporech ovšem neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení, přiměřeně se použijí ustanovení občanského soudního řádu.

Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Žaloba se podává vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží.